Poznámky ředitele z Poysdorfu
BYLO JAK BYLO, KDO BYL, VÍ. PŘEDPOVĚĎ SE NEMÝLILA V TOM, ŽE RÁNO BUDE ŠEST, ALE MÝLILA SE V TOM, ŽE TO BUDE DOPOLEDNE STOUPAT. SLABŠÍ POVAHY OČEKÁVALY KAŽDOU CHVÍLI DÉŠŤ, AŽ NA PÁR KAPEK SE NEKONAL. I TAK BYLO KOSA, JAK SE NA POYSDORF PATŘÍ, ALE SPÍŠ V LEDNU.
(To je tak, když se nepodíváte, co píšete, a hned zkraje si to přepnete na velký písmena.) Přepisovat to nebudu… Sorry.
Koho by to nebavilo, dole je pár fotek.
Když bylo v přihláškách 108 jmen, přemýšlel jsem, jestli překonáme rekord Poysdorfu – 114. Ale pak se to ztenčilo na 94 a ještě tři nepřijeli. I tak velice dobrý, čekal jsem, že náhlou služebku nebo bolavé zuby nahlásí víc lidí. Nestalo se!
Přijel jsem s Laďou Tučkem, který startoval ve třetím flajtu, (a já později), tak jsem měl čas vyfotit prvních pár skupin. Chlapci, ,možná je to tím, že jsme se neviděli půl roku, ale 1) líbili jste se mi a 2) mi připadalo, že neuplynul víc než týden. To platí i na děvčata, a na všechny, koho jsem potkal a pozdravili jsme se. Jistá část hráčů ještě nepřilnula a na potkání se nezdraví, spíš kouká jinam – to přejde.
V prvních flajtech – viz fotky – mi připadlo hodně chlapíků pořádně nabušených: asi je to těma až pěti vrstvama, co měli na sobě, schválně to porovnejte za pár týdnů, až zas budu fotit. A podívejte se, jak rozmanité polohy pánové zaujímali těsně po dokončení švihu, a nebylo to jen rozmanitostí použitého nářadí.
Měl-li bych vyzvednout jednotlivce, tak na prvním místě Václava Pabsta, přijel z Prahy v jednu v noci a přespal v autě, v noci byly tři stupně – to je ten jedinej hubenej z prvních tří flajtů, ve svetru. Asi otužilej, nebo ho hřeje mládí…
Pak vítěze – na stejbly Miloše Pinka, jestli se nepletu, tak říkal, že jde o jeho letošní první kontakt se zeleným rostlinstvem (kromě asi zahrady). Byl jsem osobně přítomen (píše se to tak?), když dal na čtverce berdíka asi z osmi metrů! Pochválím i Romana Sotoláře na druhém místě, I Milana Bučíka na třetím, málokdy je šéf tůry tak vysoko, zahrál druhou devítku za 42, i pátého Laďu Tučka (zejména též za to, že mě přivezl a odvezl), i šestého Jardu Dalíka, byl stejně jako vítěz Miloš v mém flajtu…
No a z dam zcela jistě Evu Bučíkovou, ne proto, že je manželkou šéfa, ale že vyhrála nejen na stejbly, ale i na rány, o čtyři kousky, rozdílem třídy.
Pány na rány vyhrál Ladislav Chodák, a jak poznamenal pod fousy u oběda, bylo to se třemi auty… Druhý Zdeněk Škopík byl zároveň čtvrtý na stejbly, dobrá kombinace, třetí Michal Chaloupka, postarší nováček tůry (pardon Michale, jen chci naznačit, že nejsi jen tak nějaký mladistvý nováček) zahrál na obou prvních tříparech berdíky a spoustu parů, krása. On taky vyhrál nearesta se 63 cenťáky. Ovšem Laďa Tuček, že už zas o něm musím psát, mi tvrdil, že jsem dal nearest na nesprávnou jamku, kdyby byl na čtverce, měl by ho on, s 10 centimetry!
Longesty vyhráli staří známí, Liba Trenzová nejezdí často, ale když přijede, longest se vždycky třese, a Jarda Valchář, ač postavy nijak hromské, je na longestu jako doma.
Pokud hledáte můj výsledek – mám necelé tři měsíce po výměně kolene, tak jsem se zúčastnil jen jako statista, pár jamek, abych se s váma potěšil v rekonvalescenci. A pokud byste hledali výsledek Michala Hřičiště, (který občas neodevzdá kartu), dnes bych ho trochu omluvil, začal na jedničce druhou ranou do autu pod green, opakoval ránu, domníval se, že je nad autem, ale nebyl, s takovým začátkem jeho neodevzdávací rozpoložení chápu. Jistě bude líp. (Jistý mne tam a zpět vezoucí právník říká, a já se to taky domnívám, že odevzdání či neodevzdání karty je na osobním pocitu a rozhodnutí, že nejde nikoho do toho nutit, je to sice obecný zvyk, ale ne příkaz. A kdybyste tvrdili, že takovému hráči jde o udržení nižšího HCP, tak já si myslím, že se tím spíš trestá pro další turnaje, s nižším HCP bude mít těžší pozici, než kdyby se mu zvýšil.)
Tak za pár, u zámku Schönborn! Těšte se zejména na dvojku, ale i na další povedené kousky! Kdo se ještě nehlásil, tak šup!
Ivo Doušek
Fotky: https://eu.zonerama.com/Idousek/Album/15148364#check-duplicates
